Českosaské Švýcarsko svou rozlohou více než 700 km² představuje jedno z největších území v Evropě, které je dosud relativně málo pozměněno působením člověka. Přispěla k tomu především divoká nedostupnost skalnaté krajiny, která odedávna vzbuzovala v lidech úctu a nedovolila zde vzniknout většímu osídlení. K hlavním faktorům biodiverzity Českosaského Švýcarska patří unikátní geomorfologie pískovcového skalního města s častými teplotními inverzemi a dále přítomnost kaňonu Labe, hlavního biokoridoru, kterým je česká kotlina spojena s okolní Evropou. Na rozmanitosti přírody se podílejí i průniky terciérních vulkanitů, které dnes tvoří krajinné dominanty s bohatými a úrodnými půdami ve svém okolí. K nejvzácnějším druhům fauny, se kterými se lze v Českosaském Švýcarsku setkat, patří sokol stěhovavý, čáp černý, rys ostrovid, vydra říční, losos obecný či chrobák černý. K nejvzácnější flóře patří šest druhů  orchidejí, violka dvoukvětá, čípek objímavý, rojovník bahenní a mnoho druhů kapradin, mechorostů, lišejníků a hub. Rozmanitost živé i neživé přírody umocňuje harmonický soulad s památkami lidové architektury, které se v podobě hrázděných a roubených podstávkových domů dochovaly v obcích.

Další informace nejen o přírodě Českého Švýcarska najdete také na těchto stránkách:

www.ceskesvycarsko.cz

www.npcs.cz 

www.labskepiskovce.cz